Tomáš Pohanka, foto: Tomáš Srna

Tomáš Pohanka má studium ČVUT již úspěšně za sebou, stejně jako svá studenská léta na Strahově.

1. Po jaké době jste navštívil Strahov? Co Vás přimělo k návštěvě? Byla to akce IF nebo i něco jiného?

Tak po 3 letech přibližně. Ano, bylo to z důvodu návštěvy IF.

2. Jak na Vás Strahov, obecně koleje Strahov, zapůsobil?

Velký Strahovský plac a menza s mizernou UHO zmizela, teď jsou všude hřiště a z menzy je kultivovaná restaurace, ale i přes to si zachovava známky Strahova z devadesátých let. Vysoké oprýskané paneláky se širokými chodbami (tedy kromě toho bloku 8, kde jsem spal já)

3. Myslíte si, že je Strahov uzpůsoben pro vozíčkáře? – kde vidíte největší problém s bezpabriérovými přístupy?

Bezbariérové pokoje na bloku 8 jsou perfektní. Za dob mých studií jsem bydlel na normalním pokoji a poměrně dlouhý čas i se spolubydlícím, takže co se týče prostoru pro vozík to bylo katastrofalní. Nakonec
jsem si vymohl pokoj sám pro sebe a nakonec i stavbu bezbariérové koupelny na bloku 11.
Jak říkam blok 8 je uzpůsoben dobře, menza a hospoda „u kaskadéra“ také.
Za mých časů jsem se sám dostal i do himaláje a restaurace na bloku 12, ale ty jak sem se díval jsou už minulosti. U ostatních bloků bezbariérové přistupy asi nejsou dořešeny, ale to se vzhledem k jejich finanční náročnosti nedá moc očekávat.

4. Jaké máte vzpomínky na studentský život na Strahově a vůbec studium VŠ?

Jenom ty nejlepší. Znalosti o počítačích, z kterých jsem později vycházel v práci, jsem získal od lidí na koleji. Škola mě s výjimkou předmětu ing. Trollera nic potřebného nenaučila.

5. Máte nějakou veselou historku, o kterou byste se s námi podělil?

Poměrně často jsem navštěvoval bariérové hospody na Strahově. Tak se často stávalo, že me opilí kamarádi např. dostávali z klubu na 10 po schodech, což ne vždy dopadlo úspěšně, takže kdyz mě v polovině
schodiště pustili, tak jsem se musel naučit sjíždět na vozíku schody sám, abych vše ve zdraví přežil. Ale dole byl sloup a ten mě nakonec vždycky „zachránil“ … ale vzpomínám na to rád.